KREVNÍ SKUPINY

V roce 1901 vídeňský vědec Karl Landsteinerobjevil , že krev není u všech lidských jedinců stejná, ale existují tři různé krevní skupiny. Označil je jako A, B a C (dnešní A, B a 0). Za tento objev dostal roku 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Objev krevních skupin je ale na základě rozhodnutí americké lékařské komise z roku 1921 přisuzováno českému lékaři Janu Janskému, který sice krevní skupiny objevil později, ale na rozdíl od svého předchůdce zjistil, že krevní skupiny nejsou 3, ale 4. Tento objev však byl vlastně "vedlejším produktem". Janský pracoval jako psychiatr a ve svém výzkumu se zabýval vztahem mezi srážlivostí krve (tzv. aglutinací) a duševními onemocněními člověka. Po několikaletém zkoumání došel k závěru, že zde žádná spojitost není, ale na vzorku 3160 svých pacientů ukázal, že lze krev rozdělit podle jím zkoumaných faktorů do 4 různých skupin. Janský pro ně používal označení skupin I, II, III a IV (dnes A, B, AB, 0). Tento svůj objev publikoval v roce 1907. O 3 roky později, nezávisle na Janském, přišel se stejným objevem i Američan William Lorenzo Moss, který o práci Janského nevěděl a dozvěděl se o ním až po dokončení svého výzkumu.

Ve 30. letech 20. století se pak sjednotilo označování krevních skupin na A, B, AB a 0.


DĚDIČNOST KREVNÍCH SKUPIN

Dědičnost krevních skupin je vlastně úplně jednoduchá. Když to řekneme zjednodušeně, má každý jedinec část své krve od matky a část od otce. 

Mezi krevními skupinami funguje tzv. DOMINANCE, což znamená, že krevní skupiny A a B jsou dominantní = silnější a skupina 0 je recesivní = slabší.

Jedinec s krevní skupinou A si tedy v sobě nese od každého rodiče jednu půlku - buď AA (homozygotní A) nebo A0 (heterozygotní A). V obou případech má pak jedinec krevní skupinu A, protože je dominantní = silnější a tím pádem "přebije" skupinu 0 ve dvojici. 

Pro přehlednost tedy takto:

krevní skupina A - je buď AA nebo A0
krevní skupina B - je buď BB nebo B0

krevní skupina AB - je pouze AB
krevní skupina 0 - je pouze 00


A JAK TO TEDY BUDE U DĚTÍ, JEJICHŽ RODIČE MAJÍ URČITOU KREVNÍ SKUPINU?

(každá barva označuje jednoho z rodičů, v tabulce jsou pak kombinace, které mohou nastat u jejich dětí)


A JEDEN PŘÍKLAD K VYPOČÍTÁNÍ NA ZÁVĚR:

Otec má heterozygotní skupinu A, matka má krevní skupinu 0. Může mít jejich dítě krevní skupinu 0 stejně jako matka?

Otec: A0

Matka: 00

Pokud chceme zjistit, jakou krevní skupinu může mít dítě, pak vytvoříme 4 kombinace, které mohou nastat "smícháním" otcovy a matčiny krevní skupiny.

Děti: A0, A0, 00, 00

Odpověď zní: ANO, DÍTĚ MŮŽE MÍT KREVNÍ SKUPINU 0. 

Pokud by se tomuto páru narodilo dítě s krevní skupinou B nebo AB, jak je 100% jisté, že nemůže být těchto rodičů.