DÝCHACÍ SOUSTAVA

Hlavní funkcí dýchací soustavy je DÝCHÁNÍ , tedy VÝMĚNA DÝCHACÍCH PLYNŮ (kyslíku a oxidu uhličitého) mezi vnějším a vnitřním prostředím. Dýchací soustavu tvoří DÝCHACÍ CESTY a PLÍCE.


STAVBA DÝCHACÍCH CEST

Dýchací cesty dělíme na HORNÍ a DOLNÍ.

  1. HORNÍ CESTY DÝCHACÍ tvoří dutina nosní a nosohltan. 
  2. DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ tvoří hrtan, průdušnice, průdušky.
  • DUTINA NOSNÍ: zahřívání, zvlhčování a čištění vzduchu. Jsou zde také uloženy čichové buňky.
  • NOSOHLTAN: je spojen s dutinou středního ucha tzv. EUSTACHOVOU TRUBICÍ.
  • HRTAN: na vstupu se nachází HRTANOVÁ PŘÍKLOPKA (epiglotys), která zabraňuje vstupu potravy do dýchacích cest při polykání.
  • PRŮDUŠNICE: asi 10 - 12 cm dlouhá dýchací trubice vyztužená prstencovými chrupavkami. Je vystlána řasinkovým epitelem, který produkuje hlen (zachytávání prachu, nečistot a choroboplodných zárodků).
  • PRŮDUŠKY: průdušnice se za hrudní kostí dělí na dvě průdušky, ty pak zanořují do plic.

STAVBA HRTANU

JAZYLKA je kost, na které je zavěšen hrtan.

Hrtan je tvořen několika na sebe navazujícími chrupavkami. Největší z nich je chrupavka ŠTÍTNÁ, tzv. OHRYZEK.

Dále jsou zde umístěny chrupavky HLASIVKOVÉ, na které jsou upnuty HLASIVKOVÉ VAZY. Hlasovou štěrbinou prochází vzduch, který rozkmitá hlasivky a ty pak za pomoci jazyka, zubů, rtů a patra vydají při  výdechu zvuk (řeč zpěv). Protože mají muži hlasové vazy delší, je jejich hlas hlubší.



STAVBA PLIC

  • Pravá plíce je tvořena třemi laloky, levá dvěma. 
  • Plíce jsou uloženy v dutině hrudní, která je vystlána tenkou blánou POHRUDNICÍ. 
  • Plíce jsou kryty blánou POPLICNICÍ. Mezi poplicnicí a pohrudnicí je malé množství tekutiny, která usnadňuje pohyb plic při nádechu a výdechu.
  • Dýchání napomáhají MEZIŽEBERNÍ SVALY a BRÁNICE, která odděluje dutinu hrudní a břišní. Při nádechu se zplošťuje a při výdechu vyklenuje směrem nahoru. Nádech je pohyb aktivní, výdech pasivní.
  • V plicích se průdušky dále dělí na menší PRŮDUŠINKY. Ty vedou vzduch do plicních váčků a sklípků.
  • V každé plíci je zhruba 350 milionů plicních sklípků. 
  • PLICNÍ SKLÍPEK je základní funkční jednotka plic.

PÁR POJMŮ NA VYSVĚTLENOU:

  • PLICNÍ VENTILACE: výměna dýchacích plynů mezi vnějším prostředím a plícemi.
  • VNITŘNÍ DÝCHÁNÍ: výměna dýchacích plynů mezi krví a buňkami.
  • DECHOVÁ FREKVENCE: počet nádechů a výdechů za 1 minutu. Pokud jsme zdraví, je naše dechová frekvence v klidu asi 16 nádechů a výdechů za minutu.
  • VITÁLNÍ KAPACITA PLIC: množství vzduchu, které jsme schopni vydechnout z plic maximálním výdechem po maximálním nádechu. Obvykle to bývá 3 - 5 litrů vzduchu. I po usilovném výdechu v plicích zůstává 0,5 - 1 litr zbytkového vzduchu.
  • CELKOVÁ KAPACITA PLIC: vitální kapacita plic + zbytkový vzduch
  • PNEUMOTORAX: porušení podtlaku v pohrudniční dutině. Jedná se o náhlé vniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny a smrštění jedné nebo obou plic. Příčinou bývá poranění hrudníku.